Hostingový blog

Travel diary

Mon, 30 Jan 2012 00:42:00 +0100

Monitoring serverů a dohled nad dostupností

Tue, 10 Jan 2012 14:23:00 +0100

Co se stane když ve 3 ráno v nějakém serveru „shoří“ základní deska? Nebo vypadne elektřina v datacentru? Či někdo zaútočí na server s cílem jej znepřístupnit?

Určitě napadla většinu ze zákazníků každého hostingu přímo taková, či alespoň nějaká podobná otázka. Nezřídka se setkávám i s dotazy, jako „jestli budeme ty servery hlídat i přes vánoce, nebo máme dovolenou“ či přímo otázky charakteru naznačeného na začátku článku – co se stane, kdo s tím co bude dělat, apod.

Dostupnost služeb je samozřejmě velmi důležitá, a pro její zajištění je nezbytný patřičný dohled. A dohled nespočívá pouze ve sledování dostupnosti či nedostupnosti serverů, ale také monitoringu řady systémových ukazatelů (obsazenost kapacity disků, zátěž jednotlivých systémů, dostupnost jednotlivých služeb, jejich reakční doba atd.).

Webhosting station.cz zajišťuje dohled v režimu 24×7 po celý rok (tedy vč. svátků, vánoc, …). Samotný monitoring dostupnosti služeb a zátěže provádí robot, který případné výkyvy nad určené hladiny notifikuje službukonajícímu administrátorovi, ten pak provede patřičný zásah vedoucí k zajištění správného provozu. Mimo to je monitorována dostupnost služby (to se týká zejména dostupnosti webů – tedy jestli server odpovídá na požadavky či nikoli a jak rychle). Monitoring je prováděn z několika lokalit – kromě lokálního monitoringu vrámci datacentra v našem případě dále ze sítí UPC a uplink.cz (servery v Praze), sítě DialTelecom (server v Brně) a sítě Rackspace (server v USA).

V případě zjištění nedostupnosti služby je notifikován (sms, telefon, mail, jabber) aktivní administrátor, který zajišťuje řešení problému – ať už se jedná o přetížení, útok, či např. problém hardware či jinak způsobenou nedostupnost (nutno podotknout, že u většiny útoků a přetížení dochází automaticky k odfiltrování daemonem běžícím na každém serveru a hlídajícím jeho aktuální stav). V případě SW problému jeho řešením, v případě HW problému výměnou vadné komponenty přímo v datacentru, či přesměrováním provozu na náhradní server a výměnou primárního serveru za nový kus. Nedojde-li v určeném čase (5–15 minut dle důležitosti služeb) k „zamluvení“ problému aktivním administrátorem z jakéhokoli důvodu, dochází automaticky k notifikaci o problému všem administrátorům, aby došlo k řešení co nejdříve. Součástí dohledu/pohotovosti je samozřejmě přítomnost administrátora v lokalitě, ze které je schopen v řádu maximálně desítek minut provést fyzický zásah přímo v datacentru.

Co je to webhosting a doména a jak fungují

Tue, 10 Jan 2012 14:23:00 +0100

Chcete-li provozovat svoje vlastní webové stránky, budete potřebovat tři věci – stránky vytvořit, dát jim nějakou adresu, a někam je umístit. Vytvoření stránek je velmi rozsáhlé téma a budeme se mu věnovat v dalších článcích. Na získání adresy stránek (domény) a prostoru pro jejich umístění (webhostingu) se podíváme právě v tomto článku.

V zásadě existují dva typy webhostingu. Jedním je tzv. freehosting, jehož součástí je často doména třetího řádu (něco.provider.cz apod). Jak říká slovo free, je toto řešení zcela zdarma. Výměnou za to obvykle provozovatel freehostingu vyžaduje umístění různých reklam (od reklamních proužků, přes zpětné odkazy, po bannery). Přidělená doména třetího řádu je samozřejme vázaná na poskytovatele, není tedy možné přejít jinam v případě nespokojenosti se službami. Freehosting má obvykle určité omezené parametry (málo prostoru, žádné garance dostupnosti, …), se kterými nelze nikam hýbat ani je navyšovat. Freehosting je tedy řešením obvykle pro jednorázové weby, malé osobní stránky apod., kde nezáleží ani na jejich dostupnosti, ani není potřeba větší množství místa (což už např. v případě fotogalerie na osobním webu často nedostačuje). Technická podpora obvykle není k dispozici vůbec, nebo formou diskuzního fóra bez garantované odpovědi atd. Jistě není třeba dodávat, že pro firemní stránky je takové řešení zcela nevhodné.

Druhým případem je placený webhosting. Ten má obvykle garantované parametry, a to jak co se týče rozsahu služeb, tak jejich dostupnosti. Většina poskytovatelů také nabízí více tarifů, tedy v případě že narazíte na nedostatek prostoru, lze si snadno připlatit více, což je u zmíněného freehostingu nemyslitelné. Placený webhosting není až na výjimky nabízen na subdoménách (něco.provider.cz), ale na doménách druhého řádu (něco.cz, něco.com, …). Tyto domény jsou placené (některé hostingy nabízejí dotované ceny domén, či domény vrámci balíčku s webhostingem zcela zdarma). Výhodou je kromě zmíněných garantovaných parametrů a dostupnosti také kvalitní zákaznická podpora, která pomůže s nastavením služeb či jejich přizpůsobením pro chod požadované aplikace. Mimo to placený webhosting nabízí obvykle možnost zřídit e-mailové schránky ve tvaru neco@vasedomena.cz, což je pro firemní účely reprezentativnější, než novak-potraviny@seznam.cz apod. Registraci domén se budeme věnovat v samostatném článku, jejich registraci ale obvykle také zprostředkuje webhosting u svých partnerských registrátorů.

Převod CZ domén mezi registrátory

Tue, 10 Jan 2012 14:23:00 +0100

S převodem domény k jinému registrátorovi se nejspíš setká každý, kdo jednou mění svůj hosting a chce mít vše stále pod jednou střechou. Obvykle převod zajišťuje přímo nový webhosting a tím je práce zákazníka minimalizována na dodání kódu pro převod domény a případně následné potvrzení převodu.

Samotný proces se liší v závislosti na jednotlivých koncovkách domén. V tomto článku se podíváme na nejčastější převody – tedy doménu .cz.

Pro převod .cz domén je třeba autorizační klíč (zvaný auth-id, auth-info apod.), jehož zaslání na e-mail vlastníka domény může provést jakýkoli akreditovaný registrátor, či je možné nechat kód zaslat přímo ze stránek sdružení cz.nic, které má na starost správu tld .cz. Kód samotní registrátoři neznají a pouze posílají automatizovaný požadavek do rozhraní sdružení cz.nic, které jej zasílá na e-mail vlastníka. Hosting ani registrátor nemá možnost ovlivnit, na jakou adresu je tento kód zaslán. Je-li tento e-mail neplatný, pak je třeba tento problém vyřešit se stávajícím registrátorem domény, obvykle úředně ověřenou žádostí o změnu e-mailu vlastníka domény.

Převodem domény vlastník domény nepřichází o již uhrazené období a doménu není třeba prodlužovat.

Samotný převod trvá několik sekund a není třeba jej dále potvrzovat. Poté je nezbytné potvrdit změnu DNS serverů pro nasměrování na nový webhosting, obvykle opět na e-mailu vlastníka domény. Tuto žádost již vyvolává obvykle nový hosting u svého (nového) registrátora domény.

PSČ

Tue, 10 Jan 2012 14:22:00 +0100

Katalog směrovacích čísel, pošt, schránek, … zde: PSČ

IPV6

Tue, 10 Jan 2012 14:22:00 +0100

Od 5.3.2011 je na všech hostingových serverech station.cz nastaveno a zprovozněno IPv6. Více o tom, jaké jsou rozdíly mezi IPv4 a IPv6 naleznete v našem dřívějším článku. Z toho mimo jiné jistě někteří vytušili, že rozhodně nepatříme mezi ty, kteří by předpokládali nějakou velkou a rychlou expanzi IPv6 u providerů koncových zákazníku – proč tedy IPv6 zpřístupňujeme již nyní?

Hlavním důvodem je to, že někdo začít musí. Pokud budou vzájemně provideři koncových zákazníků a hosteři odůvodňovat nenasazení IPv6 tím, že to přece zatím nemají ti druzí a tím pádem je to k ničemu, bude to celkový přechod na IPv6 akorád zdržovat. Mimo to již některé „vesnické“ a komunitní sítě plnou podporu IPv6 mají a my budeme rádi patřit mezi první české hostingy, které IPv6 k dispozici dávají.

První fáze spočívala v nasazení IPv6 na všechny webservery a provedení příslušných úprav v nastavení webserverů. Současně jsme IPv6 nastavili pro některé domény, jako např. station.cz.

Druhým krokem, který bude následovat během několika měsíců, bude přiřazení AAAA záznamu všem doménám, a tím kompletní zprovoznění IPv6 na webserverech.

Během cca měsíce budou přes IPv6 dostupné 2 ze tří DNS serverů, zřejmě v létě zprovozníme přes IPv6 zbytek služeb, které vyžadují rozsáhlejší úpravy (maily).

Spravujete-li si DNS mimo station.cz sami, můžete si AAAA záznam pro vaši doménu nastavit již nyní, a to dle seznamu zde.

Co to jsou a jak fungují DNS

Tue, 10 Jan 2012 14:22:00 +0100

DNS (Domain Name System) je systém, jehož principem je směřování domény na správný server. Jedná se o hierarchický systém skládající se z cachovacích a autoritativních DNS serverů.

Každá doména musí mít přiřazeny nejméně dva autoritativní DNS servery – v těch je zanesena tzv. zóna, ve které je definováno, na jaké servery směřuje web, e-maily apod.

Koncové počítače i servery mají nastaveny tzv. cachovací DNS servery. To jsou servery, na kterých se uchovává „kopie“ záznamů autoritativních serverů. Když otevře koncový počítač stránku, nejdříve se dotáže svého cache DNS serveru zdali nezná odpověď (tedy jestli se již někdo neptal dříve). Pokud ne, tento cache DNS server se zeptá tzv. root DNS serverů, což je 14 clusterů rozmístěných po celém světě, bez kterých by nebyl provoz internetu možný. Tyto servery drží záznamy o jednotlivých registrech, a tedy tomuto cache DNS serveru odpoví, kam má směřovat svůj dotaz dále, tedy např. na DNS servery sdružení CZ.NIC majícího na starosti správu DNS pro tld .cz. Tyto DNS servery odpoví, že autoritativními servery pro doménu seznam.cz je ns.seznam.cz a ms.seznam.cz, kterých se následně cache DNS server našeho providera dotáže a odpověď si uloží do své cache.

Každý webhosting by měl mít minimálně dva DNS servery, a to v různých lokalitách a datacentrech, aby vpřípadě výpadku jednoho z nich nedošlo ke znepřístupnění všech domén.

Co to jsou a jak fungují aliasy

Tue, 10 Jan 2012 14:22:00 +0100

Aliasy jsou velmi užitečná funkce, kterou využijí zejména ti, kteří mají např. web ve více jazycích a tomu odpovídající koncovky domén, nebo firemní doménu a pak samostatnou doménu pro nějaký svůj produkt, na které by chtěli stejný obsah. Hlavní rozdíl mezi aliasem a samostatným hostingem je ten, že všechny aliasy mají vždy stejný obsah jako hlavní doména, v případě samostatných hostingů má pak každá doména svůj vlastní obsah.

Webhosting station.cz umožňuje zřízení aliasu u všech tarifů, v případě little.station.cz 2 aliasy, v případě všech ostatních až pět aliasů. Pokud máte např. vasedomena.cz, můžete si snadno přikoupit např. další koncovky vasedomena.com, vasedomena.net, vasedomena.eu a třeba vasedomena.info přímo z administrace, odkazem přidat alias. Tam můžete současně zadat, že chcete doménu registrovat, případně převést od jiného registrátora, pokud ji již vlastníte.

Kanárské ostrovy a tradiční kuchyně

Tue, 10 Jan 2012 14:21:00 +0100

Tenerife, Fuerteventura, Lanzarote, Gran Canaria, Gomera, Hierro a La Palma je sedm
Kanárských ostrovů, často nazývaných Šťastné ostrovy. Všechny Kanárské ostrovy se mezi
sebou liší nejen tvarem,vzhledem, vegetací, ale především zvyky obyvatel se specialitami
místní kuchyně. Kuchyně na Kanárských ostrovech je kombinací místní a španělské.
Základním a tradičním prvkem kuchyně Kanárských ostrovů je gofio, mouka s obilí, často
smíchaná s kukuřicí. Gofio bylo nedílnou součástí jídelníčku původních obyvatel Guančů,
jedli jej místo chleba.

Další specialitou kuchyně, kterou nám Kanárské ostrovy nabízejí je papas arrugadas –
brambory vařené ve slupce s větším množstvím mořské soli, které jsou podávány s místními
omáčkami založenými na česneku, olivovém oleji, vinném octu, pepři a soli. V případě mojo
rojo s čevenými pálivými paprikami, či mojo verde s listy koriandru.

K předkrmům, zvaným tapas, jsou na Kanárských ostrovech podávány plody moře, sušené
klobásy chorizo, kozí sýr či jamon serano, tradiční sušená šunka. Kanárské ostrovy jsou
proslulé velkým množstvím druhů kozích sýrů. Každý ostrov má své vlastní produkty a je
velmi těžké říci, který je nejchutnější. Jako dezert je podáváno velké množství mnoha druhů
ovoce.

S rozvojem cestovního ruchu se Kanárské ostrovy přizpůsobují celosvětovému trendu
amerických fast foodů – rychlého občerstvení, kde se každý může najíst levně a rychle.

Můžete – li věnovat více času, objeďte Kanárské ostrovy a ochutnejte místní speciality.

Lukrativní nabídka pro sídlo firmy

Tue, 10 Jan 2012 14:21:00 +0100

Každý podnikatel ví, kolik času a úsilí vyžaduje samotné vedení společnosti, a jak je těžké,
najít vhodného zaměstnance na vedení kanceláře, člověka, který by měl být jeho pravou
rukou. Nejen zaměstnance, ale také sídlo pro firmu, adresu firmy, která přináší svému
majiteli prestiž a konkurenční výhody. Všechny tyto starosti je možné hodit za hlavu zřízením
virtuální kanceláře. Pronajmout si u společnosti Sidlo.biz virtuální kancelář. Sídlo firmy na
lukrativní adrese v Praze, s veškerým komfortem poskytovaných služeb.

Náklady na virtuální kancelář jsou, na rozdíl od kamenné, minimální. Odpadnou starosti s
hledáním zaměstnance, který se bude starat o kancelář, odpadnou náklady na jeho plat.
Odpadnou náklady za drahý pronájem kamenné kanceláře. Sídlo firmy vám ušetří nejen
peníze, které můžete investovat, ale také spoustu drahocenného času, který můžete věnovat
rozvoji firmy. Získáte garanci fungování kancelářských služeb i ve vaší nepřítomnosti.

Virtuální kancelář u Sidlo.biz je ideální způsob, jak vyřešit problém, kterým je sídlo firmy na
atraktivní adrese. Je moderním a levným způsobem, jak mít profesionální kancelář
s komplexními službami, Je zárukou prestižního umístění firmy a profesionálního image vaší
společnosti, a zároveň nejlepším způsobem jak snížit náklady na podnikání. Sídlo firmy
v Praze je ta nejlepší volba.

Výhody IMAPu oproti POP3

Tue, 10 Jan 2012 14:21:00 +0100

S pojmy jako IMAP a POP3 se jistě každý již někdy setkal. Jedná se o protokoly sloužící k přístupu do e-mailových schránek a stahování pošty – ne vždy se ale o skutečné stahování jedná. Oba protokoly se dají částečně kombinovat, resp. jednomu protokolu nastavit některé vlastnosti druhého.

POP3 se používalo především v dobách pomalého internetu, ale velké množství lidí jej používá dodnes – aniž by si uvědomovali teoretická rizika s tím související. Zejména to, že e-maily jsou stahovány do jejich, obvykle nezálohovaného počítače, a jakýmkoli jeho kolapsem automaticky přicházejí o veškerou korespondenci (vyjímkou je explicitní nastavení ponecávání kopií na serveru – v tom případě dotyčný příjde jen o odeslanou poštu). Výhodou naopak je, že i v případě, že nejsme připojení k internetu máme veškeré maily při sobě. To je ale snadno možné i v případě protokolu IMAP, který ale zajistí i bezpečnost dat.

IMAP funguje opačně – vlastně vypisuje obsah schránky na serveru, podobně jako webové rozhraní). Výhodou je, že maily jsou uloženy na bezpečném serveru webhostingu a navíc obvykle zálohována na další úložiště – rizika ztráty jsou tak poměrně výrazně eliminována (nic neohrozí ani kolaps disku, ani se nestane, že někdo zcizí notebook s e-maily). Další výhodou je, že do všech e-mailů lze snadno přistupovat z více míst a vaši důležitou korespondenci najdete všude a kompletní.

Používáte-li nyní protokol POP3, úprava je snadná – přístupy pro IMAP jsou obvykle stejné, liší se pouze server a je třeba změnit nastavení protokolu z POP3 na IMAP.

Autorizace změn u domén

Tue, 10 Jan 2012 14:21:00 +0100

Někdy se stane, že je potřeba upravit nějaké údaje u domény – ať už jsou to DNS, vlastník, nebo technické kontakty. Proces autorizace se liší u jednotlivých registrátorů i koncovek.
Velmi častým omylem je, že stačí upravit údaje v administraci webhostingu. Pak se obvykle udivený majitel ozve po delší době technické podpoře hostingu, jaktože je u domény uveden stále někdo jiný. Administrace webhostingu tedy vždy mění pouze údaje vlastníka webhostingu, a s doménou nemá nic společného. Pro ty platí jiná pravidla a je nutné je vždy autorizovat – ať už e-mailem, nebo úředně ověřenou žádostí.

O změnu se žádá buďto přímo registrátor, nebo ji může iniciovat na žádost zákazníka přímo webhosting. Následně je možno většinu změn autorizovat na e-mailu vlastníka. Ten nikdy nelze zaslat na jiný e-mail, než je uveden v centrálním registru pro danou koncovku a webhosting v žádném případě nemůže ovlivnit, kam tento e-mail směřuje.

V případě nefunkčnosti tohoto e-mailu je jedinou možností úředně ověřená žádost, která je zaslána pozemní poštou registrátorovi, který následně změnu kontaktního e-mailu provede. Stejné pravidlo využívá většina hostingů i pro zaslání zapomenutého hesla do administračního rozhraní, když není přístupný kontaktní e-mail. Většina registrátorů má na provedení změn vlastní formulář, kde je obvykle uveden popis požadovných změn, na jakém objektu (doména, kontakt, nsset) a po doručení úředně ověřené žádosti změnu provede.

Po každém provedení změny doporučujeme zkontrolovat v příslušném centrálním registru, že změna skutečně proběhla a všechny údaje jsou v pořádku – jak kontrolu provést poradí i technická podpora hostingu. Pokud je jakýkoli údaj špatně, je vhodné situaci neprodleně řešit.

Statistiky AWSTATS

Tue, 10 Jan 2012 14:20:00 +0100

Webhostingy nabízí na požádání aktivaci statistik AWStats. Čím se tyto statistiky liší od služeb jako toplist, netagent či google analytics? A jaké jsou jejich výhody a nevýhody?

Zásadně se liší především metoda zpracovávání. V případě jmenovaných externích služeb je nezbytné do měřených stránek umístit kód, který zajišťuje „přenos dat“ ze stránek do měřící služby. Naproti tomu AWStats jsou zpracovávány z logu webserveru – tam je zapsán jakýkoli otevřený soubor, tedy i např. obrázky, archivy atd., do kterých není možno umístit kód různých statistik.

Výhodou v případě AWStats je tedy zejména jejich přesnost. Za nevýhodu lze považovat periodu aktualizace, který je v současné době 1× denně, zatímco webové služby jsou obvykle buď zcela online, nebo s drobným prodlením. Daní za rychlost je zde ale zejména přesnost a nemožnost statistik čehokoli jiného, než stránek. Na hostingu je samozřejmě možno využívat oboje současně a pro detailní přehled využívat obě možnosti současně.

IPv4 adresy (ne)dojdou!

Tue, 10 Jan 2012 14:20:00 +0100

Omílá se to tu už několik let, pořád dokola. Všude je slyšet jak dojdou IPv4 adresy a jak je plánováno jejich nahrazení IPv6. K tomu obvykle články, kterým laik neporozumí, nebo naopak vyjádření á la zpravodajství TV Nova kde neváhali uvést, že docházejí protokoly a přestane fungovat internet. Tímto článkem se tedy pokusíme uvést na pravou míru, co vlastně dochází, co to pro koncové uživatele (např. ty co mají doma internet, nebo někde webhosting) a rozehnat nesmyslné mýty.

Předně – co se vlastně dějě. Popis co to vlastně je IP adresa má velice pěkně např. wikipedie, tedy tuto část přeskočíme s předpokladem, že to již každý čtenář ví. IP adresy „verze“ 4 jsou ty, které známe nyní. Třeba 77.78.126.29. Rozsah začíná samými nulami a končí 255.255.255.255, zjednodušeně řečeno. A jak je asi jasné, použitím jakékoli další IP adresy se tento rozsah (resp. jeho volná část) zmenšuje – tedy volné IP ubývají.

S velkým rozmachem internetu však k ubývání volných IP dochází čím dál rychleji a několik let zpět se zjistilo, že tento rozsah prostě v budoucnu nebude stačit. Proto došlo ke vzniku další „verze“ – IPv6. Ta nabízí k dispozici výrazně větší rozsah IP adres, které vypadají trošku jinak – např. 2001:1ab0:7e1f:e001:221:5aff:feff:ec1c. Konkrétní detaily dalších výhod IPv6 si ponechme na samostatný článek.

Přidělování IPv4 adres (IPv6 je stejné) probíhá tak, že jistá organizace IANA spravující celý IP pool přiděluje /8 bloky (to je např. 77.0.0.0 – 77.255.255.255) tzv. RIRům (regional internet registry). To jsou organizace, které spravují IP adresy a zajišťují jejich přidělování pro danou oblast. RIRů je celkem pět a oblasti mají rozděleny, jak ukazuje obrázek:

ČR tedy spadá pod organizaci RIPE NCC se sídlem v Amsterdamu. Tato organizace (resp. obecně RIRové) zajišťují přidělování IP adres LIRům (local internet registry), což jsou provideři, jak je znají běžní koncoví zákazníci – Telefonica O2, UPC, atd. Ne každý provider je LIR, řada providerů např. jen odebírá služby od nějakého LIRa a zároveň užívá jemu přidělené IP.

Tolik k teorii, teď co vlastně právě dnes došlo, resp. během týdne dojde. Dojdou nové /8 bloky organizaci IANA – tedy už nebude mít další, k přidělování RIRům. Dnes (1.2.2011) došlo k přidělení dvou /8 bloků regionu patřícímu pod APNIC a ohledně posledních pěti bloků platí pravidlo, že každý registr dostane jeden. Tedy, IPv4 adresy nedošly, jen došly /8 bloky organizaci IANA. Následovat bude dojití nových rozsahů jednotlivým RIRům, což žádné jednotné datum pochopitelně nebude – stále však budou mít jednotliví LIRové nějakou zásobu již přidělených IP. Osobně tedy nepředpokládám, že by jakýkoli provider narážel v souvislosti s IPv4 na nedostatkové potíže ještě pár let, kdy se budou různě IP přerozdělovat, přeprodávat, … Do té doby by měli mít všichni provideři funkční i IPv6.

IPv6 je funkční souběžně s IPv4, např. jako autobus a tramvaj – může fungovat oboje zároveň, i každé samostatně, jen pro to musí být určité „podmínky“ – v případě autobusu a tramvaje silnice a koleje, v případě IPv4 a IPv6 patřičná podpora na obou stranách, tedy jak u uživatele, tak u poskytovatele. Velcí poskytovatelé v ČR (UPC, O2, …) zatím s nasazováním IP rozhodně nespěchají. Zásobu IPv4 mají dost velkou. V případě O2 je navíc nasazení složitější, protože většina ADSL modemů, které prodavali/prodávají zákazníkům IPv6 nepodporuje. To ale neznamená, že vám přestane příští víkend fungovat internet. Řešení nedostatků IPv4 na straně providerů je i tak snadné – není nic jednoduššího, než veřejné IP adresy začít přidělovat na požádání a uživatele NATovat (tedy dávat jim neveřejné IP adresy). IPv6 můžou mít také jen na svém hraničním routeru a v síti dále mít IPv4 jako doposud (či neveřejné IP). Je tedy prakticky jisté, že během několika následujících let vás doma nečeká ani kupování nových routerů, ani nějakých nutných úprav ve vaší síti. A i ty domácí routery mají nějakou životnost a u nových kusů už plnou podporu IPv6 postupně lze předpokládat.

Co se týká pohledu z opačného konce, tedy „poskytovatelů obsahu“ – webhostingů, stav implementace je na tom převážně lépe, než u poskytovatelů domácího internetu. Většina velkoobchodních providerů konektivity má již několik let IPv6 v ostrém či alespoň testovacím provozu funkční. U nás IPv6 na serverech máme nastaveno již několik let a pro kompletní zprovoznění pro zákazníky chybí prakticky jen přiřazení AAAA záznamů v DNS. Lze tedy předpokládat, že většina hostingů bude IPv6 podporovat mnohem dříve, než domácí provideři. Ti uživatelé, kteří IPv6 budou mít, se spojí s cílovým serverem prioritně přes IPv6. Ti kteří ne, se spojí přes IPv4. Rozhodně nelze očekávat IPv6only servery (tedy bez IPv4 adresy, přístupné jen přes IPv6) dříve za 5 let (můj osobní odhad je 10 a více let).

Převod generických domén mezi registrátory

Tue, 10 Jan 2012 14:19:00 +0100

V minulém článku jsme nakousli téma převodů domén mezi registrátory a zaměřili se na koncovku .cz.

Dnes se zaměříme na velmi časté převody generických domén (com, net, org, info, biz, name). Zde je proces převod složitější a liší se v závislosti na starém a novém registrátorovi. Většina českých registrátorů provádí registrace prostřednictvím svých zahraničních partnerů, kteří jsou akreditovanými registrátory ICANN (organizace mající na starost provoz generických koncovek). Pro převod je, stejně jako v případě cz domén, potřeba autorizační kód (auth-id) a navíc je třeba stávajícího registrátora požádat o odemčení domény pro transfer. Teprve poté je možné převod zahájit.

Nový registrátor, u kterého hosting vyvolal převod domény, zašle na e-mail vlastníka výzvu k potvrzení převodu (obvykle se jedná o odkaz který stačí odkliknout, někdy je třeba uvést do formuláře znovu auth-id apod.) a po potvrzení je převod zahájen. Velmi často je v tomto e-mailu zasílán nejen odkaz na potvrzení, ale i stornování transferu! Je tedy třeba si jej nejdříve pečlivě přečíst a v případě jakékoli nejasnosti jej přeposlat hostingu, aby pomohl se správným potvrzením.

Samotný převod od okamžiku potvrzení trvá obvykle 3–5 dnů, nejsou ale vyjímkou ani převody trevající několik týdnů. Tento proces již probíhá přímo mezi registrátory a není možné jej ze strany hostingu nijak ovlivnit ani do něj zasáhnout.

Při převodu domény je třeba uhradit poplatek za roční prodloužení, již uhrazené období při převodu zůstává zachováno, resp. prodlouženo o rok.

Po dokončení převodu domény vyvolává hosting změnu DNS u nového registrátora, obvykle není vyžadována žádná další autorizace ze strany vlastníka.

Dělení místa vrámci tarifu

Tue, 10 Jan 2012 14:19:00 +0100

Každý hosting má svoji „politiku“, jak pracuje s místem, které udává ve své nabídce. Některé hostingy udávají jen jednu hodnotu, kterou dělí mezi všechny služby, jiné naopak udávají konkrétní místo pro každou službu. A aby to nebylo jednoduché, tak některé hostingy udávají místo dohromady, ale pro konkrétní služby mají samostatná omezení.

Někteří uvádí v nabídce celkovou kapacitu prostoru a vzhledem k rozdělení služeb mezi samostatné servery (samostatný webserver, db server, mail server) používá dynamické kvóty. To znamená, že je možné zaplacený prostor krátkodobě překročit (a nestane se tedy, že by se začaly maily vracet jako nedoručitelné zpět odesílateli při překročení povoleného místa). Obsazení místa kontroluje automat a v pípadě překročení zákazníka vyzve mailem k nápravě. Velkou výhodou je především fakt, že nelze „narazit“ např. v půlce souborů nahrávané aplikace, kterou bude nahrazena původní apod. Zálohy ani logy se u station.cz do nabízeného prostoru nepočítají, jejich uchovávání je tedy „zdarma“.

U různých hostingových společností je také časté udávání kvót jako omezení pro jednotlivé služby, tedy přesné (obvykle pevné, neměnné) rozdělení místa mezi maily, web a databáze. Za velkou nevýhodu lze považovat především nemožnost vlastního rozdělení, na co je vlastně místo použito (někdo maily nepoužívá a má na webu velké galerie, naproti tomu má někdo jednu stránku s kontakty a velké mailové schránky). Časté je také omezení velikosti jednotlivých mailových schránek, databází apod.

Při volbě webhostingu tedy doporučujeme zjistit, jaké místo skutečně nabízí kupovan webhosting a jak je rozloženo, předejdete tak nemilému překvapení, že je např. vyhrazeno pouze pro jinou službu, než chcete především využívat.

Startujeme!

Tue, 10 Jan 2012 14:18:00 +0100

Startujeme blog zaměřený na oblast webhostingového trhu a s tím související oblasti – domény, servery, datacentra, … Také máme připravenu řadu návodů a tipů, jak používat hosting, správně nastavit služby, či jak optimalizovat zátěž a rychlost webu.