Co se stane když ve 3 ráno v nějakém serveru „shoří“ základní deska? Nebo vypadne elektřina v datacentru? Či někdo zaútočí na server s cílem jej znepřístupnit?
Určitě napadla většinu ze zákazníků každého hostingu přímo taková, či alespoň nějaká podobná otázka. Nezřídka se setkávám i s dotazy, jako „jestli budeme ty servery hlídat i přes vánoce, nebo máme dovolenou“ či přímo otázky charakteru naznačeného na začátku článku – co se stane, kdo s tím co bude dělat, apod.
Dostupnost služeb je samozřejmě velmi důležitá, a pro její zajištění je nezbytný patřičný dohled. A dohled nespočívá pouze ve sledování dostupnosti či nedostupnosti serverů, ale také monitoringu řady systémových ukazatelů (obsazenost kapacity disků, zátěž jednotlivých systémů, dostupnost jednotlivých služeb, jejich reakční doba atd.).
Webhosting station.cz zajišťuje dohled v režimu 24×7 po celý rok (tedy vč. svátků, vánoc, …). Samotný monitoring dostupnosti služeb a zátěže provádí robot, který případné výkyvy nad určené hladiny notifikuje službukonajícímu administrátorovi, ten pak provede patřičný zásah vedoucí k zajištění správného provozu. Mimo to je monitorována dostupnost služby (to se týká zejména dostupnosti webů – tedy jestli server odpovídá na požadavky či nikoli a jak rychle). Monitoring je prováděn z několika lokalit – kromě lokálního monitoringu vrámci datacentra v našem případě dále ze sítí UPC a uplink.cz (servery v Praze), sítě DialTelecom (server v Brně) a sítě Rackspace (server v USA).
V případě zjištění nedostupnosti služby je notifikován (sms, telefon, mail, jabber) aktivní administrátor, který zajišťuje řešení problému – ať už se jedná o přetížení, útok, či např. problém hardware či jinak způsobenou nedostupnost (nutno podotknout, že u většiny útoků a přetížení dochází automaticky k odfiltrování daemonem běžícím na každém serveru a hlídajícím jeho aktuální stav). V případě SW problému jeho řešením, v případě HW problému výměnou vadné komponenty přímo v datacentru, či přesměrováním provozu na náhradní server a výměnou primárního serveru za nový kus. Nedojde-li v určeném čase (5–15 minut dle důležitosti služeb) k „zamluvení“ problému aktivním administrátorem z jakéhokoli důvodu, dochází automaticky k notifikaci o problému všem administrátorům, aby došlo k řešení co nejdříve. Součástí dohledu/pohotovosti je samozřejmě přítomnost administrátora v lokalitě, ze které je schopen v řádu maximálně desítek minut provést fyzický zásah přímo v datacentru.
Chcete-li provozovat svoje vlastní webové stránky, budete potřebovat tři věci – stránky vytvořit, dát jim nějakou adresu, a někam je umístit. Vytvoření stránek je velmi rozsáhlé téma a budeme se mu věnovat v dalších článcích. Na získání adresy stránek (domény) a prostoru pro jejich umístění (webhostingu) se podíváme právě v tomto článku.
V zásadě existují dva typy webhostingu. Jedním je tzv. freehosting, jehož součástí je často doména třetího řádu (něco.provider.cz apod). Jak říká slovo free, je toto řešení zcela zdarma. Výměnou za to obvykle provozovatel freehostingu vyžaduje umístění různých reklam (od reklamních proužků, přes zpětné odkazy, po bannery). Přidělená doména třetího řádu je samozřejme vázaná na poskytovatele, není tedy možné přejít jinam v případě nespokojenosti se službami. Freehosting má obvykle určité omezené parametry (málo prostoru, žádné garance dostupnosti, …), se kterými nelze nikam hýbat ani je navyšovat. Freehosting je tedy řešením obvykle pro jednorázové weby, malé osobní stránky apod., kde nezáleží ani na jejich dostupnosti, ani není potřeba větší množství místa (což už např. v případě fotogalerie na osobním webu často nedostačuje). Technická podpora obvykle není k dispozici vůbec, nebo formou diskuzního fóra bez garantované odpovědi atd. Jistě není třeba dodávat, že pro firemní stránky je takové řešení zcela nevhodné.
Druhým případem je placený webhosting. Ten má obvykle garantované parametry, a to jak co se týče rozsahu služeb, tak jejich dostupnosti. Většina poskytovatelů také nabízí více tarifů, tedy v případě že narazíte na nedostatek prostoru, lze si snadno připlatit více, což je u zmíněného freehostingu nemyslitelné. Placený webhosting není až na výjimky nabízen na subdoménách (něco.provider.cz), ale na doménách druhého řádu (něco.cz, něco.com, …). Tyto domény jsou placené (některé hostingy nabízejí dotované ceny domén, či domény vrámci balíčku s webhostingem zcela zdarma). Výhodou je kromě zmíněných garantovaných parametrů a dostupnosti také kvalitní zákaznická podpora, která pomůže s nastavením služeb či jejich přizpůsobením pro chod požadované aplikace. Mimo to placený webhosting nabízí obvykle možnost zřídit e-mailové schránky ve tvaru neco@vasedomena.cz, což je pro firemní účely reprezentativnější, než novak-potraviny@seznam.cz apod. Registraci domén se budeme věnovat v samostatném článku, jejich registraci ale obvykle také zprostředkuje webhosting u svých partnerských registrátorů.
S převodem domény k jinému registrátorovi se nejspíš setká každý, kdo jednou mění svůj hosting a chce mít vše stále pod jednou střechou. Obvykle převod zajišťuje přímo nový webhosting a tím je práce zákazníka minimalizována na dodání kódu pro převod domény a případně následné potvrzení převodu.
Samotný proces se liší v závislosti na jednotlivých koncovkách domén. V tomto článku se podíváme na nejčastější převody – tedy doménu .cz.
Pro převod .cz domén je třeba autorizační klíč (zvaný auth-id, auth-info apod.), jehož zaslání na e-mail vlastníka domény může provést jakýkoli akreditovaný registrátor, či je možné nechat kód zaslat přímo ze stránek sdružení cz.nic, které má na starost správu tld .cz. Kód samotní registrátoři neznají a pouze posílají automatizovaný požadavek do rozhraní sdružení cz.nic, které jej zasílá na e-mail vlastníka. Hosting ani registrátor nemá možnost ovlivnit, na jakou adresu je tento kód zaslán. Je-li tento e-mail neplatný, pak je třeba tento problém vyřešit se stávajícím registrátorem domény, obvykle úředně ověřenou žádostí o změnu e-mailu vlastníka domény.
Převodem domény vlastník domény nepřichází o již uhrazené období a doménu není třeba prodlužovat.
Samotný převod trvá několik sekund a není třeba jej dále potvrzovat. Poté je nezbytné potvrdit změnu DNS serverů pro nasměrování na nový webhosting, obvykle opět na e-mailu vlastníka domény. Tuto žádost již vyvolává obvykle nový hosting u svého (nového) registrátora domény.
Od 5.3.2011 je na všech hostingových serverech station.cz nastaveno a zprovozněno IPv6. Více o tom, jaké jsou rozdíly mezi IPv4 a IPv6 naleznete v našem dřívějším článku. Z toho mimo jiné jistě někteří vytušili, že rozhodně nepatříme mezi ty, kteří by předpokládali nějakou velkou a rychlou expanzi IPv6 u providerů koncových zákazníku – proč tedy IPv6 zpřístupňujeme již nyní?
Hlavním důvodem je to, že někdo začít musí. Pokud budou vzájemně provideři koncových zákazníků a hosteři odůvodňovat nenasazení IPv6 tím, že to přece zatím nemají ti druzí a tím pádem je to k ničemu, bude to celkový přechod na IPv6 akorád zdržovat. Mimo to již některé „vesnické“ a komunitní sítě plnou podporu IPv6 mají a my budeme rádi patřit mezi první české hostingy, které IPv6 k dispozici dávají.
První fáze spočívala v nasazení IPv6 na všechny webservery a provedení příslušných úprav v nastavení webserverů. Současně jsme IPv6 nastavili pro některé domény, jako např. station.cz.
Druhým krokem, který bude následovat během několika měsíců, bude přiřazení AAAA záznamu všem doménám, a tím kompletní zprovoznění IPv6 na webserverech.
Během cca měsíce budou přes IPv6 dostupné 2 ze tří DNS serverů, zřejmě v létě zprovozníme přes IPv6 zbytek služeb, které vyžadují rozsáhlejší úpravy (maily).
Spravujete-li si DNS mimo station.cz sami, můžete si AAAA záznam pro vaši doménu nastavit již nyní, a to dle seznamu zde.